Čas – slovo skládající se ze tří písmen, která mají svoje místo v abecedě a pomyslně tvoří okraje abecední úsečky. Některá jsou na začátku abecedy a jiná téměř na konci. Zamysleli jste se nad tím, že slovo „čas“ je tvořeno třemi písmeny? Jakoby toto slovo mělo symbolizovat tři časová pásma. Minulost, přítomnost a budoucnost. Jak čas běží, čím dál tím více si uvědomuji význam věty: ,,Včerejšek umřel, zítřek se nenarodil, žiješ právě teď“.

Pokaždé, když řeknete slovo „teď“, tak to předešlé už umřelo a nikdy se nebude opakovat. Nemrazí vás z toho? Pravda totiž často působí jako sprcha. Médiem šoku však zde není proud studené vody, ale hromada ledu, která vás téměř paralyzuje a člověku chvíli trvá než takzvaně ,,naskočí“.

 

Někdy se to ale nepovede a přichází životní štronzo. Ano, já vím, že toto slovo pochází z divadelního prostředí a v jiném jazyce nemusí mít slušný výraz, ale jsme Češi, mluvíme česky (pokud nechcete být příliš světoví se všemi těmi amerikanismy a jinými citoslovci). Tak i česky přemýšlejme. Tato stopka, znehybnění, má různou dobu odezvy a během té doby vám budoucnost na mysl většinou nepřijde.

Štronzo, kde se vzalo a proč? Možná je zde proto, aby se člověk mohl zastavit a ohlédnout. Možná jen zastavit a možná jen ohlédnout.

Minulost je totiž štronzo a vy jste se zde zastavili, abyste se se mnou ohlédli.